Florián Zimmerman
Florián Zimmerman | |
---|---|
Narození | 1901 |
Úmrtí | 1959 (ve věku 57–58 let) |
Národnost | Československo |
Povolání | kuchař |
Znám jako | „nekorunovaný král českých kuchařů“[1][2][3] |
Děti | Karel Zimmermann (profesor na Matematicko-fyzikální fakultě[3]) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Florián Zimmerman (1901–1959[2]) byl český kuchař, šéfkuchař hotelu Alcron a vedoucí české kuchyně na Expu 1958.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vyučil se v pražské restauraci U Choděrů na Národní třídě. Praxi získával v restauracích v Paříži a Londýně, posléze pracoval několik let v USA. Zpět do Prahy ho v roce 1932 na základě doporučení ze zahraničí pozval Alois Krofta, první majitel nově otevřeného hotelu Alcron. V Alcronu byl šéfkuchařem několik let včetně německé okupace, kdy v hotelu připravoval převážně německou, ale i českou a americkou kuchyni.[3][1]
V roce 1937 se oženil, v roce 1941 se manželům narodil syn Karel. Jeho žena byla posléze kvůli židovskému původu nacisty odsunuta do Terezína. Florián se odmítl rozvést, v roce 1944 byl zatknut gestapem a zbytek války strávil v polském vězení. Po válce se vrátil k pozici šéfkuchaře v Alcronu.[1]
Na Expu 58 v Bruselu vedl kuchyni Československého pavilonu, který získal 1. cenu. Československá vláda ho v rámci příprav vyslala na dvouletou cestu po Francii, Itálii a Švýcarsku, kde měl pracovat na stážích v restauracích a čerpat inspiraci.[2][1]
Odkaz
[editovat | editovat zdroj]V roce 2023 se tři šéfkuchaři z pražského vzdělávacího centra Ambiente UM, Jiří Horák, Tomáš Valkovič a František Skopec, rozhodli nastudovat a představit veřejnosti degustační menu o třinácti chodech na základě Zimmermanových receptů z výstavy Expo 1958.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d 11. prosinec 2021. Kapitola Florián Zimmerman. Z metropole [online]. Česká televize, 2021-12-11 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MICHOPULU, Hana. Největší Čech Florián Zimmerman. Respekt. 2023-08-07, roč. 34, čís. 32, s. 63. Dostupné online.
- ↑ a b c vladimír poštulka: Zápisník labužníka 18/3/2016 [online]. 18. března 2016 [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.